Povídky pověstiny

 Monica (Moni, slečna Avici, hej ty) je, milý deníčku , holka z chalupy, z dědiny, zkrátka z vesnice. Z taliánské vesnice, čili si raději moc nefrkejte!
   Je rovněž Lilyinou nejlepší kamarádkou, Tommyho přítelkyní a Magorovou nejméně oblíbenou známou, která si o něj proti jeho vůli dělá upřímné starosti.
   Zkrátka holka na zabití. Doslova.

Popis

Coby taliánská venkovanka je Monica vybavená patřičnou vyřídilkou i sklonem se s věcmi příliš nepárat. Patří k ukecancům, kteří se s každým skamarádí snadno a rychle, neboť se upřímně zajímají o jejich problémy. A neváhají s nimi pomoci. Navíc krom příjemného žvatlání občas Monica dokonce i pustí Magora ke slovu! A samozřejmě srší vtipem a inteligencí. Lidé jako ona vždycky srší vtipem a inteligencí, jako by nemohli poklidně kapat nebo se rozlévat. Ne, oni musí sršet!
   Monica je rovněž velmi drobná, ještě menší, než Aletha či Lily. Tommy si ale nestěžuje, koneckonců hrudník jeho přítelkyně se honosí slušnými béčky. A její smaragdové oči a mahagonové vlasy  sebou nesou jistou přirozenou krásu. Pokud nejsou zrovna zamaštěné od motorového oleje.
   Od jisté nehody s mastifou se však barva Moničiných vlasů změnila na nepřirozeně černou a její kůži ozdobily jakési skvrny. Černé vlnivé linie připomínající šlahouny, rozpínající se od oblasti srdce ke krku, přes ramena na lopatky i záda, rovněž podél paží, boků a kyčlí na stehna, nohy i kotníky.

Příběh

Moničina matka milovala motory, koneckonců se živila jako automechanička, a zaolejovanou lásku předala i své dceři. Taťka se zase staral o domácnost a vařil, jednak ve své kuchyni a také coby „šéfkuchař“ v hostinci dole ve vsi. Když byl v kuchyni na všechno sám, počítalo se to jako šéfkuchař, že jo?
   Strýček Vincenzo, Moničin kmotr a letitý to pán, spolu s dívčinou matkou pomohl své kmotřence postavit její druhou motorku, krásného choppera Alenku. Onu památnou první mašinu si Monica postavila a taky velice rychle zrušila sama, a sice když s ní skákala do příliš mělké vody v místním lomu.

Takřka ihned po dostavění Alenky a zkušební jízdě na ni Monica nasedla a vyrazila do prestižní školy Legati Cruentas, kam se na druhý pokus konečně dostala. Nastoupila tedy sice do druháku, ale stejně se jí povedlo seznámit se s o rok mladším Tommym, jeho starší sestrou Lily a Lilyiným přítelem Filipem.
   Onen podzimní semestr se jejich škola ocitla pod útokem a vzpomínky na bitva:1:Bitvu šarád] jsou pro ni stejně bolestivé jako pro její přátele a bližní.

Pověry

Monica, pro ni z neznámého důvodu, patří k nejoblíbenějším lidem ze svého ročníku. Což opravdu, opakovaně necháme. Zmlátila většinu starších šikanátorů, na pódiu odmítla převzít stupidní cenu za školní soutěž krásy a rovnou všem vytmavila, co si o podobných hlasováních myslí. Taky musela několikrát do ředitelny, kde ji paní zástupkyně Nialith či rovnou ředitel Erastes přesně vypočítali, kolik by ji stála vlaková jízdenka zpátky do Venezie…
   Monica je kvítko s nadáním pro maléry. Na druhou stranu, alespoň se s ní její přátelé nenudí. A Lily neznala příliš mnoho lidí, kteří by oplývali srovnatelnou drzostí, smělostí, ale hlavně odvahou. Lily se na Monicu mohla spolehnout a mohla jí věřit. A obou kvalit si na ní vážila nejvíce.

Vazby

Monica je již beznadějně zakoukaná do Tommyho. Visí na něm jak jabko na hrušni: nikdo necháme, jak ani proč, ale není radno se do nich míchat. Rozumí si spolu jako málokdo a občas působí, jako by se dvě části jednoho celku konečně našly a spojily dohromady. Ve vší slušné nemravnosti, samozřejmě.
   Stejně jako Lily důvěřuje jí, věří Monica Lily, své nejlepší kamarádce. Probírá s ní vše, dokonce i neúměrně intimní detaily vztahu s Tommym. Což Lily těžce nese, neboť jako sestra o tom nechce slyšet ani slovo. Monica se v tomto směru již naučila trochu taktu a některé "pánské" otázky řeší tedy raději s Magorem. Jinak ale otravuje Lily snad se vším a taky se stará, aby se její workoholická nejlepší kamarádka pravidelně smála a odpočívala.
   Co se Magora týkalo, Monica s ním soucítila, pravidelně si o něj dělala starosti a snažila se tomu vojenskýmu vymaštěnými mozku pomáhat, jak jen mohla, aby se začlenil do normální společnosti a užíval si sem tam i civilní, nebizarní život. Mladík ji za její ochotu a přátelství z duše nesnášel, neboť tam mu velely jeho žoldnéřské reflexy. Kdo má příliš blízké civilní přátele, mohl je snadno ohrozit a přijít o ně. Jenže Monica je z taliánského těsta tvrdého jako kámen, o ni jen tak někdo nepřijde. Zvláště ne takový rozkošný depkounek jako Magor.

Monica má velmi ráda jistý malý chrám na Jihu, v taliánském území. Starou kamennou stavbu kdysi dávno vztyčily nedaleko jejich vesnice a dali jí půdorys ve tvaru hvězdy. A na omšelých stěnách pod propadlou střechou je možné rozeznat staré nákresy noční oblohy a nebeských těles.
   Snad podle chrámu se Moničina rodná víska jmenuje Vesnice hvězd. Ať již tak či onak, dívka navštěvuje malou zříceninu s velkou oblibou. Cítí se v ní dobře, krásně. Pocit je to hřejivý, vřelý, uklidňující, jako pocit domova.

Zákulisí

Monica vznikla jako míšenka několika autorových kamarádek a známých. Současně při popisu původně čerpal inspiraci a zkušenosti z popisu knižní postavy jisté Ginny Weasley z románů o Harrym Potterovi od J.K. Rowling.
   NIcméně Monica se autorovi utrhla ze řetězu snad nejdříve ze všech postav a velmi brzy si vydupala svou vlastní taliánsky osobitou charakteristiku.

Galerie