Povídky pověstiny

Aletha (Dcera Smrti) je, milý deníčku, jednou z nejmladších současných členů cechu Legati Cruentas. Je také jednou z nejpodivnějších, i na legátské poměry. Jejím kmotrem a vychovatelem je Ish Taruk, cechovní míchalista.

Popis

Aletha by mohla být i hezká. Velké kulaté černé oči, které na okrajích duhovek mírně fialkověly, jsou však místo laškovného lesku bez výrazu. Hladká pleť v kulatém obličeji je nezdravě šedá až bílá, rovné vlasy střižené bez fantazie. Ani drobná zastrčená brada ani malý nevyrazný nos jí nepřidávají na nápadnosti.
   Aletha zkrátka nepůsobila živě, energicky ani radostně. Spíše prázdně a nepřítomně. Její věčně tmavofialové rty se neusmívají, příliš nemluví a celkově tak možná jen vyplňují prostor mezi zmíněnou bradou a nosem.

Dívka svůj přirozený vzhled doplňuje černým rolákem a trikotem střiženým nad kyčlemi. Celé to vypadá jako jakési teplé jednodílné plavky s dlouhými rukávy. Přes hruď si obléká pevný dublet, který je ve skutečnoti nejlehčí neprůstřelnou vestou, kterou legáti zvládli sehnat. Slavík jí poradila hodit na nohy místo pohorek černé balerínky s decentními nízkými ponožkami a rovnou jí pořídila i fešný, ale jednoduchý cestovní kabátek, který Aletha nosí přehozený přes ramena.
   Poslední ozdobou jsou šperky od Ish Taruka, které jí prý pomáhají v soustředění. Nebo jí taky jenom sluší, že ano. Čelenka s drobnou ozdobou, kovový obojek s jedním kamenem, decentní prsten a nenápadné náušnice. Vše z kovu připomínajícího namodralé stříbro.

Příběh

Alethu k legátům naverboval Ish Taruk. Respektive přišel za Erastem ve chvíli, kdy cechmistr přemítal, jak malou Alethu začlenit do cechu a komu ji dát na starosti. Dívka nechtěla do cechu vstoupit, aby nikomu neublížila. A teprve Ish Taruk ji přesvědčil, že spolu s ním a ostatními se nemá čeho bát.
   Na školu pak zapsali Alethu na cechovní školu, kde ji na koleji ubytovali u ročníkové premiantky, jisté slečny Hirkalové. Ze které si Aleth bez ohledu na její vlastní přáni udělala svou nejlepší starší kamarádku.

Pověry

V Alethě se skrývá patrná a nezanedbatelná Moc, která je současně velmi ničivá a pokřivená. Dívka vynakládá značné usíli, aby onu poněkud ničivější sílu krotila. Zdá se totiž, že ona Moc má s jejím tělem vlastní úmysly a Alethina mysl i srdce jí v nich poněkud zavazejí.

Vazby

Aletha je velmi upnutá na svého kmotra a vychovatele, Ish taruka. Současně si velmi oblíbila légátského generála Vulnuse, umělkyni Slavíka i válečnickou hospodskou Tatianu. Mimo cech má svou nejlepší kamarádku a spolubydlící, Lily. Která sice považuje Alethu více za adoptovanou mladší sestru, než kámošku, ale nebude lhát, ta šedá okultní podivínka jí přirostla k srdci.
   Jejím posledním tichým věrným společníkem je hřebec Tripet, legátský plnokrevník. Aletha o něj pečuje od hříbětě a šedomodrý kůň ke své majitelce nebývale ladí. Srst vypadá hrubě a místy vypelichaná, hříva slepená a prořídlá a šlachovité tělo vypadá sotva na náznak síly ostatních koní. S očima podlitýma krví a natrhlým uchem i jako schlíplá hadra vypadajícím ocasem nepůsobí Tripet vůbec hezky.
   Ale nebojí se jí. Většina zvířat se buď vyděšeně choulí či skučí, nebo zuřivě prská a vrčí, či jinak vyvádí, pokud je Aletha nablízku. Tripet k ní však přikročí, nechá se pohladit a dokonce i sní kus křivě ukrojeného jablka. Nebojí se své paní, něžně ji ždibe do rukávu a zahřívá, kdy je jí zima. Aletha se k němu ráda tulí a ona nevzhledná srst je překvapivě hebká a přijemná na pohlazení. Zkrátka Tripet je jeden z mála tvorů, který se chová, jakoby ji rád viděl. A dívka je mu za to velmi, velmi vděčná.

Zákulisí

Aletha je přímo inspirovaná postavou z cechu, který autor spolu s přáteli založili v jedné online počítačové hře.

Galerie