„Proč tak smutně? Protože noc, tma a slzy. Říkali mi Jane.“
16 let | Žena, Nečlověk |
---|---|
Výška | 158cm |
Váha | 49kg |
Oči | Nepřirozeně velké, šedomodré duhovky, bílé zorničky |
Vlasy | Rovné, střižené na úroveň čelistí, stříbro-modré |
Knoflíkový nos, drobná ústa | |
Legati Cruentas | |
Jane (Legátská navrátilka, Živá mrtvá) je, milý deníčku, jednou z nejnovějších členek cechu Legati Cruentas. Její jméno se čte "džejn" a pochází s velmi dávných dob. Jane patří k takzvaným navrátilcům, lidem, kteří se po smti narodí znovu a velmi jasně si vybavují veškeré podrobnosti a vzpomínky svých předchozích životů.
Jane je také dobrou kamarádkou Alethy Sinuthiel a Ravena. Narozdíl od obou si však nehraje na hrdinu any mystickou introvertní čarodějku. Jane touží po klidu, domovu a bezpečí. A legátský cech ji je všechny nabídl.
Vzhledem připonímá Jane panenku. Rovné vlasy má střižené na úroveň čelistí, vlivem navrátilské mutace mají v současnosti vybledlý, stříbro-modrý odstín. I její oči poznamenal její původ, bílé zorničky lemují šedomodré duhovky.
Do barvy svých očí se i obléká, šedomodré šaty ladí s balerínkami stejené barvy, rovněž čelenku s drobnou růží, vetknutou do vlasů. Malý kulatý bličej zdobí knoflíkový nos.
Jane je navrátilkou. A její minulé životy značně protříbily její současné tužby a potřeby. Kdyby žila v antice, stoicismus by se pravděpodobně jmenoval 'janeismus'. Nebo tak nějak. Dívka se vznáší nad, pod, případně mimo urážky. Záleží jí na bližních, avšak neprojevuje zájem o hádky, vztekání se ni vylévání emocí. Příliš si váží času a neplýtvá jím na vytváření nepříjemných vzpomínek.
Jane velmi souzní s několika řádky volného verše, které si pamatuje ještě z antických dob. Neznámý galijský básník v nich mluví o dívce, jíž se svěřovali všichni její bližní:
Proč tak smutně? Protože noc, tma a slzy. Ale smutek nespravil věci. Ani lidi. Ani básně. Ne, nespravil… a brzy zmizel. A pokud ne, mohli jste se ozvat jí. Ráda vás jej zbavila. Říkali jí…
Jak oné antické dívce říkali, se Jane nedozvěděla. Tajně si ale řádky zakončovala vlastním jménem.
Jane je nápadná asi jako kyslík. Jistě, pokud se ho nahromadí příliš, podléháme vidinám, ba až halucinacím. V ještě větším množství dochází k otravě. Ehm… možná ne ta nejlepší analogie. Nebo taky ano.
Jane každopádně není a ani nechce býti stavěná k poutání pozornosti. Kromě výjimečných případů, kdy někdo z jejích bližních uživil její zkušenosti, znalosti a vědomosti.
Jane považuje Alethu za jednu z nejbližších přátel. Důvěřuje jí. Stejně jako Lordu Erastovi, legátskému cechmistru. Představuje pro ni snad prvního opravdovějšího "otce", kterého za své životy kdy poznala.
Postava Jane je inspirovaná sérií snů, které se autorovy zdály o jisté skupině postav a jejich příběhu. Figuruje v nich mimo jiné i Raven, Manori a Mistr Zakarij.