Povídky pověstiny

Ailleen je, milý deníčku, rozpustilá pověstinská víla. A jak to tak již s vílami bývá, má své oblíbence, které ráda pozoruje a fandí jim – Bravo Kachny. Stejně, jako dříve fandila jejich zakladateli, Kalininovi, a dnes fandí tomu zajímavému, střelenému mladíkovi, Magorovi.
   Každá víla má své barvy. K Ailleen patří jasně zelená a svítivě stříbřitá. Jako u všech víl, i její oči vypadají jako dva velké šišaté korálky jasného světla, žádné zornice ani bělmo či duhovky. A barva těchto neobyčejných očí střídá odstíny dle nálady, čímž z Ailleen i ostatních víl činí velmi mizerné lhářky.
   Například pokud se oči Ailleen rozsvítí zelenkavou září jarního listí, bezpečně prozradí rozpustilou radost z půlnočního náprstku horkého kakaa a mini-sušenky. Na druhou stranu, blankytně modrá zase poukáže na chuť po svačince a klidném odpočinku. A pokud jste Ailleen nějakou tu sušenku ukradli, přijde na řadu i křiklavě červená.

Víly jsou spojenkyně hrdinů, šílenců i padouchů. Vyhledávají vzrušení, radost ze života a sílu přemotávat přediva osudu. A Ailleen není žádnou výjimkou.