Povídky pověstiny

Hugo (ředitel, tlouštík) je, milý deníčku, Medissou a Alistrou dosazený ředitel soulské chemičky CHEMEZa, což z něj činí Tommyho nadřízeného. Ve fabrice však příliš času netráví, zajišťuje pro ni spíše logistiku, zásobování a vyjednává s konkurenty. Hugorovu skutečnou vášní je diplomacie a ze své kanceláře ve skutečnosti zařizuje pro Rodinu Srdcemiz veškeré dohody v Pověstině.

Popis

Drobný obtloustlý muž, tlouštík, v tmavomodrém fraku, se žlutou holí v ruce a citrónově zelenou buřinkou na hlavě. Dokonce is červeným motýlkem. Nad ním pečlivě oholená buclatá tvář, až na zakroucený knírek. K tomu vlasy ulíznuté hezky dozadu, celý zjev doplněný oranžovými rukavičkami.
   Hugor není škodolibý ani zlomyslný v pravém slova smyslu. Pouze rád dosahuje svého a příliš mu nezáleží, kolik bezcenných much musí cestou ušlapat. A právě pro danou kvalitu jej slečna Medissa pověřila pověstinskou diplomacií.

Příběh

Hugo zabezpečuje přípravy a realizaci jednoho z hlavních pilířů Medissina plánu v Pověstině. Vedoucí výzkumného projektu je samozřejmě Alistra, ale bez Hugem zajištěného zázemí by se jí zkoumalo pěkně blbě.
   Nicméně projekt dospěl do fáze beta a nastal čas zvolit si adekvátní prostor k testování. Třeba Fakultní nemocnice Soule.

Pověry

Hugo je podle všeho částečně barvoslepý. Musí být. A i kdyby nebyl, svou oblibou v křiklavých a roztodivných barvách si barvoslepost beztak přivodil. I když je pravděpodobnější, že se se sníženou schopností rozpoznávat barvy již narodil a jeho vkus je pouhým výsledkem snahy o alespoň nějaké vnímatelné rozdíly v odstínech.

Vazby

Pro Medissu je Hugo ustředním koněm na pověstinské šachovnici. A ačkoliv jej Alistra sama nechová příliš v lásce, uznává jeho přínos a organizační i vejdnávací schopnosti. Není však žádným tajemstvím, že Hugo sám vy se na Alistru a její pověstinský projekt s chutí vybodl.
   Hugo toužil po návratu do rodné Hasli, kde mají opravdové sýry, ucházející víno a klid a rozvahu moudrého lidu. Narozdíl do těch pověstinských prasat.

Zákulisí

Hugo je výsledkem autorovi snahy o vytvoření vizuálně i duševně odpudivého jedince. Mentalitou nakonec tlouštík skončil spíše u sobeckého dítěte, u odpudivé vizáže však zůstalo.