Povídky pověstiny

Období ohraničené vzestupem a pádem vlivu Stolce, nejsilnější európské církevní organizace. Temný středověk začíná korunovací velký Králů Západu, Středu, Jihu a Východu a související rozdělení Európy na stejnojmenné regiony v polovině páteého století stoleckého letopočtu. V jeho průběhu Stolec diktoval mezinárodní politiku, kdy ponechával světské panování a ekonomiku na hlavách jednotlivých států, ale sám rozhodoval o válkách a taženích proti bytostem temnoty, jež po Antickém či Klasickém starověku zaplavily Starý kontinent.
   Temný středověk je údobím střetu mezi člověkem a bytostmi starých říší, kdy si vydobyl postavení hlavního tvora Nového věku. Je to období inkvizice, vnucovanéoh vzdělávání a převychovávání, stejně jako kontroly vědomostí. Stolec úspěšně provedl a ochránil lidi před stíny a démony Temné doby. Současně však zanechal v mnohých pachuť poroby a nepřátelství.
   Temný středověk končí vpádem Sultána do Európy a následnou Válkou Zrádce. I když se Európa nájezdnické bouři nakonec ubránila, zavládly na Starém kontinentu nové poměry, neboť to již nebyl Stolec ani Víra, která království uchránila. Byl to obchod, důvtip a věda, jež Sultána odvrátila, když jim pomohly i doposud nenávidění tvorové Tmy.
   Po Válce Zrádce, na sklonku patnáctého století, tedy končí Temný středověk. Začíná věk Nový, věk lidí. Lidé vládnou, tvorové noci i mystiky se jim přizpůsobují, uzavírají spojenectví, asimilují se. Již není doba sváru a boje o přežití. Je doba budování, lidé se střetávají ne, aby se vyhladili, ale aby se sjednotili pod nejsilnějšími vládci. Nastává období moderních mocenských bojů, na poli vojenském i diplomatickém.
   Období pro mnohé mnohem nebezpečnější a krutější, než krvavý, ale v jistém směru krutý a jednoduchý, hrdinstvím, ctí i zradou naplněný Temný věk.