„Nikdo neočekává knihovní inkvizici!“
| Církev | |
| Velitel | |
| Roland, Adrianna | |
| Stolecká knihovna | |
Nejvýstižnějším dvouslovným popisem Inscra se stalo sousloví „knihovní inkvizice“. Kterou nikdo neočekává, neb jen málokdo pravděpodobně tuší, že něco tak švihlého může existovat.
Jak přezdívka napovídá, Inscro v sobě sdružuje poměrně tvrdé hochy a dívčiny, v drtivé většině případů původní adepti na Listovníky. Jen někteří obzvláště nadaní mohou tento předstupěň přeskočit. Inscro zodpovídá za ochranu Stolecké knihovny a rovněž Listovníků během jejich výprav za získáním knižních svazků či jiných vědomostí, zejména během násilnějších a méně legálních výprav za získáním knižních svazků či vědomostí.
Inscro operuje nenápadně, vyčkává návraty neúspěšných Listovníků, shromáždí informace, připraví plán a nakonec vyšle výpravu, která vše v tichosti a diskrétnosti vyřídí. Inscro preferuje získávání vědomostí bez trvalých následků na „rezistentním poskytovateli“, neboli na kýmkoliv, kdo odmítá vydat své vědomosti bez nátlaku či přímého užití síly. Avšak občas případný neochota končil se silnějšími zraněními po záhadně náhodné „nehodě“, lajky občas neelegatně označované jako mučení. V takových případech Knihovna ochotně a s veškerou diskrétností jí vlastní uhradila „poskytovateli“ náklady na nutnou léčbu a rekonvalescenci.
Inscro z jistých poměrně snadno pochopitelných důvodů nepatří k nejoblíbenějším organizacím Starého kontinentu. Pravda, jim samotným to nijak zvláště nevadí. Sídlí ve své Knihovně a s výjimkou Scrordů se drží spíše v ústranní.