Vojáci jsou stálými zaměstnanci, příslušníky pravidelné armády. Rozdíl mezi nimi a žoldnéři se v zásadě přliš neliší od vztahu mezi zaměstnancem a soukromým podnikatelem. Žoldnéři jou více pány svého času a jejich loajalita patří jim samotným a řemeslu, na němž jsou závislí a které nabízejí jako služby.
Loajalita vojáka je ke společenství většímu, než je on sám, a vychází z víry, že kolektiv a jeho cíle i štěstí jsou přednější jednotlivcům. Zatímco žoldnéři obvykle oplývají více zkušenostmi a jsou všestranější, aby pokryly větší spektrum poptávky a současně mohli nabídnout více služeb, vojáci se často úzce specializují v jednotlivých útvarech a stávají se experty. Většinou v souladu s vlastním nadáním a aktuálními potřebami jeho vosjka.
Z vojáků rostou důstojníci, velitelé a generálové, ze žoldnéřů nižší důstojníci a cvičitelé. Obě skupiny se ve výsledku navzájem dobře doplňují, i když to mezi nimi často kvůli odlišným životními filosofiím i slušně skřípe.