Povídky pověstiny

Šestka (bývalá Pětka, bravokachní maskotka, pískle) je, milý deníčku, druhou nejmladší a bezpochyby nejpopulárnější Bravo Kachnou. Miluje hru na hudební nástroje, nejlépe na Syčákovo rozladěné ukulele, i hlasitý zpěv, pokud možno svůj vlastní, i když někdy mírně falešný. A zmrzliny veškerého druhu, tvaru i velikostí.
   Co se chuti týká, řadí ji k podřadným pamlskovým parametrům. Navíc jí jako malé během krátkého zajetí jeden ze sofijských důstojníků típl o jazyk doutník, načež čerstvou ránu zalil levnou kořalkou. Od té doby dívka chutě bohužel příliš nevnímá.

Popis

Šestka ve svém obvyklém oděvu vypadá jako středoškolačka. Mírně rozpustilá středoškolačka. Tmavé vlasy si splétá do různých culíků či zajímavých účesů, velké čokoládové oči koulí na každou pitominu a blýská přitom zářivým úsměvem.
   Celkovou konstrukcí je Šestka spíše drobná a štíhlá, což se Bravo Kachnám hodí při infiltracích. Navíc v kombinaci s její zálibou v technologiích se snadno schová za jakýkoliv ovládací panel či zařízení, na němž chce zrovna pracovat či do něj vniknout.

Díky hyperaktivitě a neutuchajícímu optimismu působí i v necelých osmadvaceti letech tak na šestnáct (vzrůstem, vzhledem i povahou). Miláček rodinky elitních zabijáků, jejíž pohledný obličej kouzlí jeden úsměv za druhým i v nejtužších patáliích – to je Šestka.

Příběh

Šestčinu rodinu zajali utočníci během povstání v Sofii, kteří využívali civilisty k nehezkým věcem. Tehdy malé děvčátko opásali náložemi a vyslali proti sborům Európských legií. Legie vypsaly odměnu pro všechny žoldnéře ochotné se do konfliktu zapojit a rychle jej ukončit. Čili tak nějak Šestka potkala a následně skončila u Bravo Kachen
   Takto odstartované Sofijské války pokryly většinu Šestčina dospívání. Po finální porážce Sofijců učinila pokus o návrat ke své původní rodině. Na cestu novým, civilním životem ji Bravo Kachny vyslaly se slzami dojetí a Listem, štěnětem vlčího psa.
   Pokus o normální život Šestce ale nevyšel a brzy se tedy vrátila tam, kam patří: k rodince elitních šílených zabijáků se zlatým srdcem.

Pověry

Šestka si užívá a vcelku již ovládá hru na strunné nástroje. Sice je úplně levá, ale tvrdým cvikem zvládla alespoň základy. Trvalo to přes dva roky, ale zvládla je!
   Na druhou stranu se narodila s výjimečným citem pro jemné technologie a logické procesy, týmu tedy zajišťuje vše spojené s programováním, internety, telefony a podobným haraburdím. Bravo Kachny si z ní coby specialistky přes moderní vymoženosti a sociální sítě vytvořily jakousi oficiálně neoficiální maskotku a "pí-ár" manažerku, kdy jim Šestčina popularita na sítích přináší nové a nové zakázky.

Šestka vlastní hotový arzenál bizarních zbraní kopírujících slavné nesmysly z počítačových her a videoher. Upravuje si je a konstruuje sama, její dílničku často zaplňuje smrad a kouř z méně podařených pokusů. Nutno však podotknouti, že těch pár povedených vskutku budí respekt.
   Mezi své nejoblíbenější řadí Šestka Baletku, amatérsky vyladěnou a upravenou motorovou pilu. Vyladěnou, že řve co nejhlasitěji, a upravenou, že se nezasekne, ani když s ní řeže do poněkud živočišnějších materiálů, než je dřevo.
   Jinak většinu její sbírky tvoří veškeré představitelné vrhací výbušniny, které s oblibou metá do všech dostupných i zapovězených směrů a úhlů. A v poslední době žertuje, že prý sama samotná samotinká sestavila dle internetových návodů jakési drobné termální zařízení, jež hravě roztaví i obrněné vozidlo. Což musí být vtip, že ano. Ani Šestka nebyla tak padlá na kebuli, aby v batůžku, s nímž neustále hází na zem, do kouta, do přihrádky, do Syčákova obličeje… zkrátka zcela nepochybně v něm nenosí plazmovou bombu.
   Pěkně vydařený vtip, jen co je pravda. Haha. Hahaha.
   (Prosííím, ať je to vtip!!)

Vazby

Mimo roli rozjařeného veřejného ohrožení se dívka většinou směje zvonivým smíchem a umačkává všechny kolem v nekonečných objetích. Zejména Lista, psího člena bravokachního týmu, který však pro svůj věk odešel do důchodu na farmu tetičky Francin. Což není žádný eufemismus, stará dobrá Francin skutečně vlastní farmu, kde ten prašivej vořech prohání vlastní ocas. Pokud tedy zrovna nespí.
   Šestka za sebou nemá snadný život, ale o to více si váží dneška. A patřičně si jej užívá. Tejpku bere jako takovou velkou mamku žoldnéřské rodinky, Syčáka jako věčně se vztekajícího strýčka, Maníka coby staršího bráchu a otce v jednom, Magora coby nerozumné a neschopné děťátko, jemuž je třeba plnit co mu na očích vidí, a Burana…
   Šestka si pravdu o citech k Buranovi nejspíše vezme do hrobu. Když se jí zeptáte, pouze se začervená a odmítne prozradit, jak a proč jej vnímá. Burana, nejstaršího bravokachního gentlemána. Přestože snad každý kromě něj má velmi jasno, co k němu mladá maskotka cítí. Ale zrudlá Šestka jakékoliv pravdivé domněnky nepotvrdí byť jen náznakem.

Zákulisí

Šestka vznikla jako jakýsi jednorožec mezi jednorožci. V bandě elitnícn zabijáků zkrátka musí řádit i někdo, kdo je tak trochu "spešl". Už jen proto, aby jej oni elitní zabijáci mohli mít rádi.
   A ano, její jméno odráží oficiální počet bravokachních členů. Protože to tak sama chce. Duh.